Lekce 2: Získání dat
Jaké jsou možnosti sběru dat?
Obecně lze pracovat s daty vlastními nebo s daty převzatými.
Vlastní data jsou nejčastěji ta, která systematicky sbíráte pomocí informačních systémů (registr obyvatel, čerpání rozpočtu, účetnictví obce, evidence projektů aj.) nebo ad hoc. Jedním z ad hoc příkladů může být kvalitativní výzkum neboli dotazníkové šetření, pomocí kterého potřebujeme zjistit názor občanů nebo vybraných zájmových skupin v území, tzv. stakeholderů. Těmi mohou být např. podnikatelé, zemědělci, neziskové organizace, spolky, starostové obcí (v případě šetření na území MAS nebo DSO) i běžná veřejnost.
Pomocí správně připraveného dotazníkového šetření je možné sesbírat velké množství validních dat. Sesbíraná data v dotaznících mají podobu zejména kvalitativních dat.
Typy dotazníků dle struktury otázek:
- Standardizovaný dotazník – pevně daný seznam otázek, na které respondenti odpovídají pevně danými odpověďmi (ano/ne/nevím nebo velmi často/často/někdy/zřídka/vůbec). Výhoda tohoto typu je, že data z těchto dotazníků mohou být snadno sečtena a porovnána. Nevýhoda standardizovaného dotazníku je omezený rozsah platnosti odpovědí, někdy i zavádějících.
- Otevřené otázky – otázky jsou vytvořeny tak, že se dotazující mohou vyjádřit svými vlastními slovy, čímž tazatel získá podrobnější data. Výhoda otevřených otázek je, že odpovědi jsou snáze prozkoumatelné. Nevýhoda je dána velkou obtíží při statistickém porovnání dat.
- Polostrukturovaný dotazník – v dotazníku tohoto typu se nacházejí jak standardizované otázky, tak otevřené otázky. Tento dotazník je používaný hlavně při výzkumu relevantních témat (zpracování strategického dokumentu, průzkum podnikatelského prostředí apod.).
|
Pro respondenty je důležitá časová nenáročnost. Se zvyšující se časovou náročností se významně snižuje návratnost dotazníků. Minimální návratnost u dotazníkového šetření mezi obyvateli obce by se měla pohybovat okolo 20–30 procent z možného celku. Odpovědi respondentů jsou navíc subjektivní, proto je na začátku důležité rozhodnout o stanovení reprezentativního vzorku (skupina vybraných lidí typická pro celou populaci) a správném způsobu sběru dat (sběr v terénu, online formulář, zaslání vyplněného formuláře poštou či emailem). Právě ona subjektivita je to, co odlišuje kvalitativní výzkum od kvantitativního výzkumu, jehož cílem je získat přesná, numerická a lehce ověřitelná data. Ve strategickém plánování se dotazníkové šetření spolu se socioekonomickou analýzou zpracovanou na základě převzatých dat stává relevantním komplementárním podkladem pro zpracování SWOT analýzy. |
Zdroje dat
Předtím, než začneme zpracovávat analýzu definovaného územního celku, je nutné tuto analýzu opřít o kvalitní data z veřejně dostupných ověřených zdrojů. Jako první se většina uživatelů vydá na stránky Českého statistického úřadu (ČSÚ). Datových sad, které ČSÚ nabízí, je mnoho. Ať už to jsou data z veřejné databáze, z Městské a obecní statistiky, z Regionální statistiky, data pro MAS, územně analytické podklady, databáze demografických údajů za obce ČR, data z registrů či statistické ročenky krajů (Statistická ročenka Královéhradeckého kraje za rok 2023 byla zveřejněna 20. prosince 2023).
Výborným a nenahraditelným zdrojem dat o obyvatelstvu v pravidelných 10letých cyklech je sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), které je zdrojem unikátních informací, jež mohou pomoci při plánování opatření, např. při řešení nedostatku volných bytů, nabídky vzdělávání v místech, kde chybějí potřebné profese, nebo zavedení vlakových a autobusových spojů. Pomáhají i při zajištění kapacit ve zdravotnických zařízeních nebo školkách. ČSÚ v současnosti publikuje data ze SLDB 2011 i SLDB 2021.
Koncem roku 2021 vznikl datový portál Královéhradeckého kraje Data KHK, který je informačním místem pro veřejnost z veřejně dostupných a otevřených dat pro Královéhradecký kraj. Data jsou zpracována do uživatelsky přívětivých formátů a předávána transparentně veřejnosti formou infografik, zajímavých přehledů, statistických a mapových výstupů a datových karet. Pro veřejnost jsou k dispozici na jednom místě strategické dokumenty za jednotlivé oblasti.
Za zmínku stojí i webový portál RISY.cz (Regionální informační servis), který je rozsáhlou databází informací z území krajů, okresů, obcí s rozšířenou působností i obcí se zaměřením zejména na hospodářské, sociální, životní prostředí, administrativní členění, dotace, veřejnou správu i samosprávu. Portál, jehož provozovatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, prošen v roce 2021 modernizací, aby nově nabídnul uživatelsky atraktivnější prostředí.