Lekce 5.2: Čemu se vyvarovat aneb nejčastější chyby při interpretaci PROSTOROVÝCH dat

Mapy jsou nejúčinnějším nástrojem pro vizualizaci prostorových vztahů. Mohou lidem usnadnit vnímání rozložení výskytu jevů, které nemusí být na první pohled patrné z tabulek a grafů. Mapy nemá smysl vytvářet, pokud data nemají žádné zeměpisné členění (umístění do prostoru) nebo v datech nejsou žádné významnější rozdíly. I kartografie, tedy věda zabývající se tvorbou a zpracováním map, má svá pevná pravidla, která je potřeba dodržovat.

Dobrá mapa:

• je jednoduchá a snadno pochopitelná
• obsahuje jasné a objektivní sdělení
• poskytuje jednoznačnou představu o datech a není zavádějící
• přitahuje čtenářovou pozornost k nejdůležitější informaci
• je dobře prezentována a je poutavá
• vyhovuje formátu výstupu a vaší cílové skupině
• může být prezentována samostatně bez dalších vysvětlení
• je srozumitelná i pro barvoslepé

Tip: Pokud nemáte s tvorbou map, potažmo kartografií jako takovou zkušenosti, doporučujeme učebnici Kartografie pro nekartografy. Kniha, jež je volně ke stažení, poutavě, jednoduše a vtipně na příkladu amerického fotbalu prezentuje základy kartografické tvorby s jednoduchými ukázkami.

Mapy mohou být statické, nebo interaktivní. Do statické mapy nemůže uživatel nijak zasahovat a poskytují pouze informace, které jsou vidět na první pohled. Tyto mapy můžeme vytvářet v již zmíněných programech ArcGIS Pro nebo QGIS. U interaktivní mapy mohou uživatelé měnit její vzhled, vybírat a načítat data, animovat mapu a měnit téma nebo zaměření. Takové aplikace můžeme vytvářet např. v ArcGIS Online. K tomu vám postačí i veřejný účet Můžete se inspirovat aplikacemi z portálu Data KHK.

Tip: Publikaci map na webu se věnuje v českém prostředí unikátní publikace Webová kartografie specifika tvorby interaktivních map na webu, kterou v roce 2020 vydala Katedra geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci. Součástí doplňujících materiálů je k dispozici zdarma Seznam 230+ mapových aplikací.

Mezi nejpoužívanější vyjadřovací metody tematické kartografie patří bezesporu kartogramy a kartodiagramy. Ty si následně podrobněji rozebereme.

Kartogram

Podstatou kartogramu je znázornění jevu vyjádřeného relativními hodnotami, zachyceného za dílčí územní celky. Kartogram pracuje s kvantitativními daty. území. Pro správné srovnání je klíčové, aby data byla relativní, tj. v ideálním případě přepočtená na plochu územní jednotky (pravý kartogram), akceptovatelné je i přepočítání s využitím jiné charakteristiky územní jednotky, např. na počet obyvatel (nepravý kartogram). Častou a zásadní chybou je použití této kartografické vyjadřovací metody na absolutní data. Tím, že jsou znázorněny intervaly hodnot a nikoliv hodnoty samotné, můžeme pouze srovnávat jednotlivé územní celky mezi sebou. Kartogram nám tedy dokáže odpovědět na otázky, např. „Jaký je podíl nezaměstnaných v Královéhradeckém kraji oproti Pardubickému kraji?“. Nejsme ale schopni přesně odpovědět na dotaz „Kolikaprocentní nezaměstnanost je v Královéhradeckém kraji?“ Toto tvrzení platí pouze u tištěných výstupů nebo obrázků. V interaktivní mapě na webu si samozřejmě můžeme po najetí kurzorem myši na konkrétní území zjistit přesnou hodnotu za toto území. Vše záleží na zpracovateli mapy.

Důležité je dodržovat pravidla při tvorbě legendy. Při rozepisování jevů podle intervalů je třeba dbát na to, aby legenda byla jednoznačná. To znamená, aby libovolná hodnota patřila právě do jednoho z intervalů a zároveň byl těmito hodnotami pokryt celý obor hodnot jevu.

Doporučená podoba legendy kartogramu pro spojité jevy (vlevo) a chybně použitá legenda (vpravo), kde nelze přesně určit, do kterého intervalu jev s hodnotou 20 či 30 spadá.

Příklady jevů, pro jejichž vyjádření na mapě je vhodné použít kartogram:

• hustota zalidnění územního celku
• podíl zemědělské půdy na rozloze územního celku
• podíl obyvatel bez náboženského vyznání na celkovém počtu obyvatel územního celku
• počet nakažených osob onemocněním Covid-19 na 10 000 obyvatel územního celku
• volební zisk strany (v %) v komunálních volbách za obce
• ...

Tip: Výukový materiál k tvorbě kartogramů je volně ke stažení zde.

Ukázka kartogramu vytvořeného v aplikaci ArcGIS Online

Ukázka jednoduchého kartogramu vytvořeného v aplikaci Infogram

Kartodiagram

Podstatou metody kartodiagramu v nejtypičtější podobě je znázornění struktury a absolutní hodnoty jevu pomocí diagramů proměnlivé velikosti. Společně s hodnotou jevu bývá často znázorňována také vnitřní struktura jevu. Kartodiagram pracuje s kvantitativními daty, která se typicky týkají územních celků (diagram se vztahuje k ploše), jednotlivých míst (diagram se vztahuje k bodu) či liniových prvků. Ukázkovým příkladem použití kartodiagramu může být například počet volných pracovních míst v jednotlivých krajích ČR.

Kartodiagram se často kombinuje s kartogramem. Může tak vzniknout mapa, která hovoří o počtu uprchlíků v jednotlivých obcích ve formě kartodiagramu, a zároveň informuje o podílu uprchlíků (v %) na celkovém počtu obyvatel obce ve formě kartogramu.

Existuje řada druhů kartodiagramů, mezi nejpoužívanější patří:

• jednoduchý kartodiagram – zobrazuje pouze jeden jev, v závislosti velikosti jevu se mění velikost diagramu
• součtový kartodiagram – zobrazuje strukturu jevu, zachycena je jednak celková velikost jevu velikostí diagramu, jednak jeho vnitřní struktura. Nejčastěji má podobu kruhového diagramu (výsečového grafu, pro který se někdy používá i nepříliš vhodný pojem „koláčový graf“), jehož jednotlivé výseče odpovídají struktuře jevu.
• stuhový kartodiagram – vztahuje se k liniovému prvku, v závislosti na hodnotě jevu vztaženého k linii se mění její tloušťka. Typickým případem může být mapa intenzity dopravy za jednotlivé silniční úseky.

Při tvorbě kartodiagramu je třeba především navrhnout symbol pro diagram, zvolit stupnici, k ní sestrojit správné hodnotové měřítko a umístit diagramy do mapy. Symbol pro diagram může mít podobu figurálního znaku nebo plošného geometrického obrazce (nejčastěji kruhu). Barva symbolu se volí na základě konotace či asociace k danému jevu a bývá obvykle sytá, aby byl diagram dobře patrný na podkladu (podkladem může být již zmíněný kartogram). Stupnice může mít v zásadě dvě podoby. Tou první je intervalová stupnice, kdy jsou hodnoty jevu rozděleny do intervalů, které jsou v mapě reprezentovány různě velkými diagramy. Platí, že všem územním jednotkám, jejichž hodnoty spadají do stejného intervalu, je v mapě přiřazen stejně velký diagram. Druhým typem je funkční (plynulá) stupnice, kdy je každé (unikátní) hodnotě jevu v mapě přiřazen diagram s určitou hodnotou parametru (např. výškou, plochou atd.). Výhodou funkční stupnice je možnost přesněji zrekonstruovat zobrazenou hodnotu jevu než u intervalové.

Tip: Výukový materiál k tvorbě kartodiagramů je volně ke stažení zde.

Ukázka kombinace kartogramu a kartodiagramu vytvořená v aplikaci ArcGIS Online

Ukázka jednoduchého kartodiagramu vytvořeného v aplikaci Infogram